Fanoušci smíšených bojových umění (MMA) se dočkali jednoho z nejnapínavějších zápasů o titul v nedávné historii, když se Jiří Procházka utkal s ostříleným Gloverem Teixeirou na UFC 275. Tento zápas se konal 11. června 2022 v Singapuru a představoval bitvu mládí versus zkušenosti a mělo vše, co si fanoušci mohli přát: srdceryvné výměny názorů, akce tam a zpět a nepředvídatelný závěr, který by udělal i ty nejunavitelnější. bojovat fanoušek skok ze svého sedadla. Noc nakonec skončila tím, že Procházka v posledních vteřinách souboje dokázal šokující a vysoce technické vítězství v podání. V tomto článku se hluboce ponoříme do detailů tohoto nezapomenutelného zápasu – analyzujeme jeho drama, zlomové body a konkrétní momenty, které definovaly jednu z největších bitev, jaké kdy tento sport viděl.
Příprava jeviště: Dvě různé cesty ke slávě
Jiří Procházka a Glover Teixeira vstoupili do UFC 275 s velmi odlišnými příběhy za sebou, ale jejich cesty se sblížily v kolizi, která vyvolala mezi fanoušky bojů bzučení nedočkavostí. Na jedné straně byl Teixeira, 42letý veterán a současný šampion polotěžké váhy. Po porážce Jana Blachowicze si konečně splnil svůj celoživotní sen držet zlato z UFC a předvedl odolnost, dovednosti a zkušenosti vypěstované během let soutěží na nejvyšší úrovni. Teixeirův příběh byl příběhem vytrvalosti – bojovníka, který se odmítl vzdát navzdory mnoha neúspěchům v průběhu své kariéry. Na druhé straně stál Jiří Procházka, rychle vycházející hvězda s pověstí nepředvídatelnosti a zničující údernosti. Procházka nastoupil do zápasu pouze ve dvou předchozích vystoupeních v UFC, přesto dokázal zapůsobit enormně svým neortodoxním stylem a výbušnými knockouty Volkana Oezdemira a Dominicka Reyese. Procházka, známý pro svou plynulou samurajskou osobnost a záhadný postoj, byl raketový a fanoušci byli zvědaví, zda dokáže zvládnout syrovou sílu a udatnost ostříleného šampiona Teixeiry.
Boj začal, oba muži se rychle snažili získat nadvládu. Procházka hned od začátku dával najevo své úmysly, snažil se ovládnout střed oktagonu a svým typickým neortodoxním úderem tlačit na Teixeiru. Procházkovy střídání postojů, rychlý pohyb a neobvyklé úhly náběhu se ukázaly být pro Teixeiru hrstka, protože se snažil předvídat, odkud přijde další úder. Procházka se spojil s několika tvrdými údery, ukázal svou kreativitu a preciznost. Teixeira však ukázal, proč byl šampionem. Navzdory tomu, že absorboval několik čistých zásahů, zůstal vyrovnaný a čekal na správný okamžik, aby mohl vystřelit a zastavit. Teixeirovy wrestlingové schopnosti vždy patřily k jeho největším přednostem a netrvalo dlouho a podařilo se mu zkrátit vzdálenost, zaskočit a přivést Procházku k zemi. Jakmile byli na žíněnce, bylo jasné, že boj bude skutečnou bitvou protikladných stylů. Pozemní kontrola a ukotvení Teixeiry vystavily Procházku bezprostřednímu nebezpečí a český bojovník se musel bránit možnosti submise a vyhýbat se značnému poškození země-libra. Teixeira využil své zkušenosti k tomu, aby dominoval na pozicích a zůstal aktivní, a přinutil Procházku pracovat defenzivně po většinu prvního kola.
Druhé kolo: Posuny hybnosti a vysoce rizikové směny
Ve druhém kole došlo k velkému posunu v tempu a právě zde začal boj skutečně naplňovat svůj účet jako nejdramatičtější zápas roku. Procházkovi se podařilo odrazit počáteční pokusy Teixeiry srazit souboj na zem a se svým úderem začal nacházet úspěch. Jeho typické lokty, techniky otáčení a neúnavný tlak udržely Teixeiru na zadní noze. Když se však zdálo, že by Procházka mohl převzít kontrolu, Teixeira se svou dovedností v takedownu otočil. Opět stáhl souboj na zem a přecházel do dominantních pozic, hrozil submisemi a znepříjemňoval Procházku. Povaha kola dopředu a dozadu ukázala, že ani jeden z bojovníků nebyl ochoten povolit ani centimetr. Pokaždé, když se zdálo, že jeden získal výhodu, druhý našel způsob, jak zvrátit vývoj. Oba muži prokázali neuvěřitelné srdce, prosadili se i přes nepřízeň osudu a bojovali s mnoha pokusy o podání a údery.
Procházkova odolnost se projevila naplno, když se mu podařilo opakovaně uniknout ze spárů Teixeiry a postavit se na nohy. Navzdory Gloverově udatnosti dokázal Procházka přežít a dokonce zvrátit nebezpečné situace, prokázal překvapivé obranné schopnosti a železnou vůli, která mu umožnila přežít Gloverovu neúnavnou pozemní hru. Jak zápas postupoval do třetího kola, bylo zřejmé, že únava začíná hrát hlavní roli. Tempo, které nasadili oba borci, bylo neúprosné a začalo to ubírat na jejich výdrži. Teixeira i Procházka vypadali vyčerpaně, ale ani jeden se nechtěl vzdát.
Ve třetím kole se Teixeirovi podařilo opět srazit Procházku na zem a tentokrát se přesunul do nebezpečné pozice mounta. Svým nejvyšším tlakem Teixeira zasypal údery a pokusil se zajistit škrtící klapku v trojúhelníku paže, čímž hrozil ukončením boje. Český soutěžící však odmítl odstoupit a pomocí své šlachovité kostry se vzepjal a vyškrábal se z nebezpečí. Procházkova schopnost snášet tresty a propracovávat se z obtížných pozic byla neuvěřitelná, zvláště s ohledem na mistrovské zkušenosti s dohráváním soubojů z takových pozic. Když se akce vrátila k nohám, Procházka rozpoutal příval úderů, které bolely Teixeiru a otevřely mu řez přes oko. Krev začala volně téct a dodávala pocit naléhavosti už tak zběsilému zápasu. Zdálo se, že únava, řezné rány a modřiny na obou mužích jen přidaly na dramatu a vzrušení.
Po přechodu do kol mistrovství bylo jasné, že tento boj se stal zkouškou síly vůle a přežití. Oba bojovníci zažili okamžiky úspěchu – Procházka se svým úderem a Teixeira se svým uchopením –, ale ani jeden nebyl schopen plně využít a dokončit boj. Čtvrté kolo vidělo, jak Procházka útočil na Teixeiru kombinací loktů a kolen, tlačil se dopředu a snažil se dokončit stále unavenějšího šampiona. Teixeira v reakci na to předvedl ducha bojovníka, který z něj udělal milovanou postavu v MMA. Přestože byl otřesený Procházkovými údery, sebral sílu, aby si zajistil další takedown, přesunul se do dominantních pozic a hrozil submisemi. Teixeira dokonce dokázal v jednu chvíli zablokovat zadní nahou škrtící klapku a zdálo se, že Procházka by mohl být na pokraji odklepnutí. Ale Procházkovo odhodlání bylo nezlomné – znovu přežil a unikl z toho, co se zdálo být zoufalou situací. Čtvrté kolo skončilo oba bojovníci potlučení a zkrvavení, přesto stále v boji. Dav řval uznáním vystaveného srdce a bylo zřejmé, že jsme svědky něčeho zvláštního – boje, kde ani jeden z mužů nebyl ochoten se zlomit.
Závěrečné kolo: Nepravděpodobné dokončení odevzdání
Páté a poslední kolo je místem, kde se odehrálo skutečné kouzlo tohoto boje – kolo, které se bude v příštích letech pamatovat pro jeho nepředvídatelnost a poetický konec. V tomto okamžiku byli oba muži viditelně vyčerpaní, ale stále jim zbylo dost v nádrži na to, aby se naplno vydali za vítězstvím. Teixeira dokázal Procházku ranit brzy v pátém kole pravou rukou. Poté se rozhodl střílet na další takedown s cílem dokončit boj na zemi. Když se ale Teixeira posunul, aby si zajistil dominantní postavení, Procházkovi se podařilo situaci zvrátit a skončil na vrcholu Teixeiry.
Když do boje zbývalo necelých 30 sekund, Procházka udělal něco, co všechny přihlížející šokovalo – zamkl se v zadním nahém škrcení. Procházka, známý spíše svými údery než hákáním, ukázal neuvěřitelnou přizpůsobivost a duchapřítomnost, aby využil Teixeirovy únavy. Podání bylo čisté a Teixeira, který se nemohl bránit, neměl jinou možnost, než odklepnout v čase 4:32 pátého kola. Vítězství v podání bylo tak šokující, jak se slušelo. V boji, kde Teixeira dominoval většině výměn ukotvení, to byl Procházka, kdo nakonec zajistil finiš na zemi, předvedl svůj vývoj jako umělce smíšených bojových umění a svou schopnost přizpůsobit se za nejintenzivnějších okolností.
Jiří Procházka vs. Glover Teixeira na UFC 275 byl víc než jen boj o titul – byla to válka, která ztělesňovala ducha smíšených bojových umění. Zápas byl přehlídkou dvou bojovníků, kteří položili vše na čáru, projevili dovednosti, odhodlání a odmítavý postoj. Odliv a příliv z boje s jeho neustálými posuny hybnosti z něj udělaly okamžitou klasiku. Technické aspekty boje byly stejně působivé. Teixeirovy pokusy o uchopení a podrobení se byly učebnicovými příklady brazilského jiu-jitsu na vysoké úrovni, zatímco Procházkova nápadná kreativita a schopnost unikat ze špatných pozic předvedly jeho všestrannost. Procházkovo podání v posledním kole bylo důkazem jeho válečnického ducha a jeho odhodlání stát se dokonalým bojovníkem.
Vítězství Jiřího Procházky nad Gloverem Teixeirou bylo nakonec pro českého bojovníka vrcholným okamžikem – vyvrcholením let tréninku, obětí a obětavosti. Tento zápas mu nejen vynesl titul UFC v polotěžké váze, ale také se stal jedním z nejvíce vzrušujících bojovníků ve sportu. Jeho nepředvídatelný styl v kombinaci se schopností překonávat nepřízeň osudu z něj dělá bojovníka, na kterého se fanoušci budou v nadcházejících letech těšit. Pro Glovera Teixeiru byl tento boj důkazem jeho srdce a dovedností šampiona. I v porážce ukázal, proč je jedním z nejuznávanějších borců ve hře, dotáhl Procházku na jeho absolutní limit a málem si několikrát zajistil vítězství.
Jiří Procházka vs. Glover Teixeira byl bezpochyby jedním z nejdramatičtějších a nejpamátnějších soubojů roku, ne-li celé dekády. Byl to boj, který měl všechno – akci tam a zpět, technickou brilantnost a šokující závěr. A co je nejdůležitější, byla to připomínka toho, co dělá MMA tak speciálním sportem: nevyzpytatelná povaha soutěže a nezdolný duch bojovníků, kteří vstoupí do oktagonu. Na tento boj se bude v nadcházejících letech vzpomínat jako na skutečné mistrovské dílo smíšených bojových umění.
