Představte si válečníka, stojícího na propasti osudu, rozervaného mezi dvěma cestami, které vedou k velikosti. Na jedné straně polotěžká váha, kde je jeho jméno již vryto do historie, bojiště, které dobyl neúnavnou agresí, neortodoxním pohybem a neotřesitelným duchem Bushida. Na druhé straně divize střední váhy, nová hranice, která vyžaduje oběti, adaptaci a zcela novou výzvu.
Jiří Procházka, bývalý šampion UFC v polotěžké váze a jeden z nejzáhadnějších bojovníků moderního MMA, je již dlouho přírodní silou v divizi do 205 liber. Jeho divoké, ale promyšlené údery v kombinaci s nezlomnou vůlí z něj udělaly oblíbence fanoušků a noční můru pro soupeře. Začaly se však šířit šeptandy o možném přesunu do střední váhy, podpořené Procházkovými vlastními slovy.
Ale co by takového válečníka přimělo opustit své známé bojiště a sestoupit do divize, kde číhají nová nebezpečí? Procházka se v exkluzivním odhalení jasně vyjádřil: existuje pouze jedna podmínka, za níž by zvažoval přechod do střední váhy. A tato podmínka je stejně zajímavá jako skličující.
Kodex válečníka: Proč nemá Jiří Procházka nutkání zhubnout na 185 liber
Pro většinu bojovníků je změna váhových kategorií strategickým krokem – buď proto, aby unikli tvrdší konkurenci, našli novou cestu k titulu nebo optimalizovali své fyzické schopnosti. Ale pro Jiřího Procházku, člověka, který žije filozofií Bushido, nejsou rozhodnutí pouze taktická; jsou duchovní, zakořeněné v cílevědomosti a sebekázni. S 6’3″ (191 cm) a pohybem výrazně nad 220 lb je Procházka přirozeně velký, lehká těžká váha. Jeho postava, štíhlá svalová hmota a agresivní bojový styl z něj dělají perfektní fit pro 205 liber. Myšlenka snížit dalších 20 liber, aby dosáhl střední váhy, je nejen extrémní, ale jde také proti jeho přístupu k boji.
„Nebojuji za jednoduché cesty,“ řekl kdysi Procházka. „Bojuji za výzvy, které mě nutí růst, které mě přibližují mému konečnému já.“
Tento způsob myšlení vždy určoval jeho kariéru. Na rozdíl od bojovníků, kteří hledají jednodušší cesty, se Procházkovi daří v nepohodlí, v chaosu, v nejistotě bitvy. Ale pokud je to tak, proč by se vůbec zabýval myšlenkou zhubnout na 185 liber? Odpověď spočívá v dědictví. Procházka nebojuje jen o výhry; bojuje za něco většího. Chce vryt své jméno do historie jako jeden z nejúplnějších a nebojácných válečníků, kteří kdy vstoupili do oktagonu. A existuje pouze jedna situace, kdy věří, že přechod do střední váhy by byl hodný jeho filozofie.
Během nedávného rozhovoru Jiří Procházka prozradil, že by o přechodu do střední váhy uvažoval pouze v případě, že zcela porazí polotěžkou divizi a na 205 librách mu nezbývají žádné další výzvy. „Právě teď se soustředím na získání pásku v polotěžké váze a dokázání, že jsem v této divizi nejlepší na světě,“ uvedl. „Ale pokud dosáhnu bodu, kdy už nebude nikdo, kdo by mě vyzval v polotěžké váze – pokud vyčistím divizi – pak a teprve potom bych uvažoval o přechodu na 185.“
To je v moderním MMA vzácný způsob myšlení. Zatímco mnoho bojovníků skáče do divizí kvůli bojům o peníze, strategickým výhodám nebo kvůli úniku ztrát, Procházkovo rozhodnutí by bylo založeno čistě na snaze o konečné mistrovství. Nevyhledává zkratky ani snadné boje; hledá nejtěžší a nejčestnější cestu k velikosti. Pro přechod do střední váhy by Procházka musel podstoupit brutální proměnu. Potřeboval by ztratit významnou svalovou hmotu a zároveň si zachovat svůj jedinečný pohyb a výbušnou sílu. Ale pokud ten krok udělá, nebylo by to ze zoufalství – byl by to akt dobytí. To vyvolává další otázku: pokud by přešel do střední váhy, kdo by byl jeho ideální soupeř?
Boje snů ve střední váze: Kdo by čelil samurajovi?
Pokud by Jiří Procházka udělal razantní snížení na 185 liber, střední váha by zažila seismický posun. Procházka by se svou neortodoxní úderností, šílenou odolností a bojovnou mentalitou byl okamžitým adeptem na titul.
Zde jsou některé z nejzajímavějších zápasů, které ho mohou ve střední váze čekat:
1. Jiří Procházka vs Izrael Adesanya
Snový souboj dvou z nejunikátnějších útočníků v historii UFC. Adesanyův precizní, vypočítavý kickbox proti Procházkově divoké, nepředvídatelné a silné údernosti by byl stylistickým střetem na věky. Tento boj by byl mentálním šachovým zápasem stejně jako fyzickou válkou.
2. Jiří Procházka vs. Khamzat Chimaev
Pokud se Khamzat Chimaev upevní jako dominantní síla ve střední váze, bude boj proti Procházkovi opravdovým soubojem vůle. Chimaevův neúnavný zápas a dusivá špičková kontrola by prověřily Procházkovu schopnost adaptovat se na elitní grappling.
3. Jiří Procházka vs. Alex Pereira (Verze střední váhy)
Přestože Pereira nyní přešel do polotěžké váhy, pokud by se někdy vrátil na 185 a Procházka by sestoupil dolů, byl by tento boj naprosto údernou válkou. Oba muži jsou knockout umělci s myšlením zabij nebo buď zabit, což z něj dělá jeden z nejnásilnějších potenciálních zápasů v historii UFC. Všechny tyto souboje však zůstávají pouhou spekulací, pokud Procházka nejprve nesplní svou misi v polotěžké váze.
V současné době se Procházka soustředí pouze na polotěžkou váhu. Je na misi získat zpět titul UFC a dokázat, že je s 205 librami nesporně nejlepší na světě. Ale jeho slova to jasně říkají: pokud vyčistí divizi a zjistí, že nemá žádnou důstojnou výzvu, může se pokusit o ultimátní zkoušku poklesem na střední váhu.
Svět MMA zatím sleduje a čeká. Jestli nás historie o Jiřím Procházkovi něco naučila, tak to, že se nerozhoduje lehce. Jeho cesta je cesta cíle, disciplíny a ducha bojovníka. A ať už je to v polotěžké nebo střední váze, jeho cíl zůstává stejný: zanechat odkaz cti, dovedností a neutuchající dominance.
